Pokud se vám příliš nelíbí jehličnany, ale přesto chcete mít neprůhledný živý plot i v zimním období, sáhněte po habru obecném (Carpinus betulus). Jeho staré listy totiž zůstávají na větvích až do jara a opadávají teprve potom, co se ohlásí nové rašení.

Nejkrásnější je habr na jaře, kdy se rozvíjejí mladé, světle zelené zvlněné lístky. Stejně jako buk vnese na zahradu laskavou jarní atmosféru. Na podzim habry zazáří jasně žlutou barvou listů a spolu se záhony podzimních hvězdnic zesilují nádheru babího léta.
Také ptáci mají habrové ploty v oblibě. Husté, často překřížené větve jim poskytují ochranu a vytvářejí dokonalá místa pro hnízdění.
Habr můžete vysadit jak na stinném, tak i na slunném místě, navíc snáší vyšší půdní vlhkost než buk. Toleruje také krátkodobé zamokření kořenů.

Základní informace

Výška

Volně rostoucí strom přes 20 m, průměr koruny nad 10 m. Ve stříhaném plotu optimální výška 1 - 4 m.

Řez 

Jednou až dvakrát ročně; jednou řežte pouze koncem června. Druhý řez je možný do konce února. Má velkou schopnost regenerace, výborně snáší hluboký zmlazovací řez, zmlazuje bez problémů.

Půda

Je velmi tolerantní, snese alkalické až kyselé prostředí, dává přednost hlinitým půdám, snese vysokou hladinu spodní vody.

Stanoviště 

Slunné až polostinné.
Ostatní Vysazujte 3 - 4 rostliny na metr živého plotu, doporučená výška sazenice 80 až 100 cm. Habry jsou velmi odolné vůči mrazu, snášejí vedro a ročně přirůstají 25 až 35 cm. Suché podzimní listy zůstávají na rostlině mnohem déle než u buku - často až do jara. Středněvěká dřevina, vyhledávaná pro zpevňování svahů.

Pěstování

• dorůstá do výšky 15 až 20 metrů
• dřevina odolná proti mrazu
• snáší slunce, polostín i stín
• má ráda vlhkou, písčitohlinitou půdu
• lze sázet samostatně nebo hromadně do živých plotů ve vzdálenosti od sebe cca 33 cm
• vysazuje se od března do listopadu (půda musí být rozmrzlá)

Postup:

Sazenice sázíme tak, aby byl celý kořenový bal schovaný pod zemí. Sazenici dáme do vyhloubené jamky, přilijeme vodu a zasypeme hlínou, kterou pořádně umačkáme. Pravidelně zaléváme a přihnojujeme.

Hnojení

Túje hnojíme v období od května do srpna třeba každý měsíc. Poté už nehnojíme, protože rostlina musí také odpočívat. K hnojení můžeme použít například Cererit, NPK, koňský hnůj nebo kravský, ale u něj pozor, musí být dostatečně rozložený. Pokud máte domácího mazlíčka (psa), dejte si pozor, aby vám na stromky nemočil, protože tím stromek spálí a ten uhyne. Budete nuceni ho vykopat a vysadit nový.

Stříhání

Stříhání tújí se provádí vždy jen jednou za rok v období od května do srpna. První dva roky po výsadbě zastřihujeme jen špičky a od třetího roku můžeme stříhat už i z boku. Doporučuje se túje jen mírně zastřihovat do požadovaného tvaru a ne řezat, protože hůře obrůstají. Stává se, že túje prosychají zevnitř, pak je lepší je vykopat a vysadit nové.

Přezimování

Túje přezimují úplně jednoduše. Malé stromky obalíme netkanou textilií a větší stromky můžeme obalit obyčejnou pytlovinou. Aby se větve nebo i celé stromky pod tíhou sněhu nepolámaly, ovážeme je provázkem. Pokud není půda zmrzlá, můžete jim dopřát i zálivku.

1) Výběr vhodného stanoviště

Zimostráz roste nejlépe na vápenitých, hlinitých půdách. Máte-li však k dispozici pouze písčitou půdu, měli byste k rostlinám pravidelně zapracovávat dostatek vyzrálého kompostu. Půda musí být propustná a vlhká, avšak ne přemokřená. Co se týče světelných poměrů, je zimostráz poměrně tolerantní. Dobře snáší stín a prospívá i pod korunami vzrostlých stromů. Problematičtější jsou naopak stanoviště na plném slunci, například u jižních stěn domů či zdí. Zde rostliny často trpí popálením listů.

2) Olemování záhonů

Rostliny zimostrázu pro olemování záhonů jsou většinou nabízeny v květináčcích či sadbovačích, někdy také jako prostokořenné svazečky mladých rostlin. Optimální dobou pro jejich výsadbu je jaro. Před výsadbou dejte sazenice nasáknout aspoň na hodinu do nádoby s vodou. Půdu, kam budete rostliny vysazovat, důkladně do hloubky nakypřete a podle potřeby do ní zapracujte kompost. Potom vyznačte tvar orámování záhonu a rostliny zimostrázu vysaďte. Při velikosti rostlin 10 až 15 cm budete potřebovat asi deset kusů na jeden metr. Do nakypřené půdy se nejlépe vysazuje za pomoci zahradnické lžíce. Nakonec nově vysazené rostliny zalijte a zahradnickými nůžkami o třetinu sestřihněte. Dostatečně zalévejte, dokud zimostráz dobře nezakoření, a začátkem června přihnojte.

3) Pro každý účel jiná odrůda

Zimostráz obecný (Buxus sempervirens) má několik rozdílných odrůd. Liší se silou růstu, tvarem a zbarvením listů. Existují mezi nimi výrazné rozdíly. Zatímco pro nízké obruby záhonů či jiných ploch jsou nejvhodnější slabě rostoucí odrůdy, jako například 'Suffruticosa' nebo 'Blauer Heinz', pro vytvoření vyšších živých plotů je třeba sáhnout po planém druhu zimostrázu obecného nebo po vzrůstných odrůdách, jako 'Rotundifolia" a 'Handsworthiensis'. Totéž platí pro stříhané tvary a figury. Pro vytvoření malých kulovitých tvarů byste měli použít odrůdy jako 'Suffruticosa' nebo 'Green Gem', pro vyšší tvary jsou vhodnější vyšší odrůdy. Panašované odrůdy, jako 'Elegantissima', jsou poněkud citlivější na mráz, a potřebují proto vždy chráněné stanoviště.

4) Kdy a jak často stříhat?

Základní pravidlo pro střih zimostrázových keřů zní: čím častěji, tím lépe. Zimostráz bez problémů snáší sestřihávání ve čtyřtýdenních intervalech. Silně rostoucí odrůdy se patřičně zahustí teprve tehdy, když se stříhají častěji než jen jedenkrát za rok. Nejvhodnější dobou pro střih je období hlavního růstu od dubna do září. Mimo toto období není zastřihávání nutné, neboť růst rostlin je silně omezen. A nezapomeňte, že čím častěji zastřiháváte, tím lépe musí být rostliny zimostrázu zásobeny vodou a živinami. Samozřejmostí jsou ostře nabroušené nůžky na živý plot. Jen s kvalitním nářadím totiž docílíte dobrého výsledku.